Snižují uhlíkovou stopu hnojiv

Praktické využití hnojiv vyrobených bez využití fosilních paliv se dostalo do finále. Zástupci společnosti Yara a družstva Lantmännen podepsali smlouvu o jejich uvedení na trh. K výrobě klíčového amoniaku bude společnost Yara u zelených hnojiv používat energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v Evropě, například v norských hydroelektrárnách. Výsledkem mají být hnojiva s uhlíkovou stopou nižší o 80 až 90 %.

Yara o tom informovala v tiskové zprávě s tím, že zelená hnojiva mají zásadní význam pro dekarbonizaci potravinového řetězce a nabízejí spotřebitelům na výběr více udržitelných potravin. Obě společnosti začaly testovat komerční životaschopnost zelených hnojiv v roce 2019, na základě uzavřené smlouvy je Lantmännen začne prodávat od roku 2023. Jedná se přitom o zemědělské družstvo, které se charakterizuje jako severoevropský lídr v oblasti zemědělství, strojů, bioenergie a potravinářských výrobků.

„Vlastní nás 19 000 švédských zemědělců, máme 10 000 zaměstnanců, působíme ve více než 20 zemích a náš roční obrat činí přibližně 45 miliard švédských korun (105 mld. Kč). V centru naší činnosti je pěstování obilnin, zušlechťujeme ornou půdy, aby se zemědělství dařilo,“ informuje podnik na svých internetových stránkách. Dále uvádí, že každoročně investují 250–300 milionů švédských korun (582,5–700 mil. Kč) do různých výzkumných a inovačních projektů, od krátkodobého vývoje produktů a procesů až po dlouhodobé projekty s přínosem pro celou skupinu Lantmännen. Investice se uskutečňují především v rámci hodnotového řetězce obilnin – od šlechtění rostlin až po spotřebu. „Abychom zajistili, že z našich investic budeme mít maximální užitek, aktivně pracujeme na komercializaci výsledků výzkumných projektů,“ uvádí družstvo.

Společnost Yara uvádí, že má portfolio projektů se zeleným amoniakem, který bude podle ní klíčem k výrobě zelených hnojiv v Norsku, Nizozemsku a Austrálii. Aktivně pracuje na rozšiřování svých podniků na čistou výrobu amoniaku. Cena takových hnojiv bude ale zřejmě o něco vyšší. K tomu Yara konstatuje, že výroba ekologických hnojiv vyžaduje velké investice spojené s přestavbou závodů a zvýšením obnovitelných zdrojů elektřiny. Kromě toho mohou narůst i provozní náklady, protože obnovitelné energie byly v minulosti dražší než zemní plyn. Předpokládá se však, že se náklady časem poněkud sníží. Nelze ale očekávat, že zemědělci ponesou veškeré dodatečné náklady spojené s přechodem na ekologičtější produkci potravin. Proto se celý potravinový řetězec musí dohodnout na novém obchodním modelu, v němž se dodatečné náklady rozdělí napříč hodnotovým řetězcem, uvádí Yara. To však nemusí nutně vést k velkému zvýšení nákladů na potraviny. Připomíná odhad Světového ekonomického fóra (WEF), podle něhož průměrné zvýšení nákladů na nákupní košík potravin v hodnotě 20 eur bude menší než 4 %.*

Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *