Regenerativní zemědělství v praxi

ZD Krakovany poblíž slovenských Piešťan se před deseti lety ocitlo téměř před krachem. Dnes prosperuje a jeho rostlinná výroba na zhruba 650 hektarech vzkvétá díky šetrnějšímu způsobu hospodaření s půdou. Družstvo pěstuje hlavně kukuřici, pšenici a sóju.

Družstvo dlouhodobě využívá regenerativní způsob zemědělství bez použití chemických přípravků a setí do nezpracované půdy. Předseda družstva Robert Dohál ve spolupráci s projektem Carboneg představuje, jak lze při zachování výnosů zamezit znehodnocování půdy, které je mimo jiné zapříčiněno vodní erozí a oxidací organické hmoty. Zároveň svým přístupem inspiruje a pomáhá ostatním v boji proti příčinám a dopadům klimatické změny.

Jak jste se dostali k regenerativnímu způsobu hospodaření?

Nezačali jsme podle žádného konceptu, ale sami postupně zkoušíme hospodařit v souladu s přírodou. Před šesti lety jsme zkušebně jednu parcelu nechali bez fungicidů, insekticidů a hnojiv. Přesto jsme viděli, že je na souvrati při cestě sója vysoká osmdesát centimetrů a durman obecný dosahuje velikosti dvou metrů. Začali jsme přemýšlet, že asi dusík funguje i nezávisle na člověku. Mezitím jsme nechali zkoumat vzorky půdy na minerální dusík. Nejen na polích, ale i tam, kde nikdo nikdy nehospodařil. A zjistili jsme úžasné výkyvy i to, že vůbec nezáleží na tom, jestli člověk hnojí. Minulý rok jsme měli na zkušební parcele výnos u kukuřice 10,2 tuny z hektaru, v konvenčním režimu na zbytku 200 hektarů byl výnos 10,7 tuny. Proto jsme se rozhodli letos vyzkoušet vše plně bez použití dusíku.

Je tedy možné dosáhnout dobrých výnosů bez masivního použití chemie?

Pochopili jsme, že přirozená úrodnost půdy vůbec nezáleží na člověku. Přirozená úrodnost je větší, pokud dá člověk půdě delší dobu klid. Zdůrazňuji slovo přirozená. Během tří let jsme měřením zjišťovali, kolik máme minerálního dusíku v půdě a jak vypadají porosty. Při našem způsobu hospodaření s půdou vůbec nezáleží na tom, jestli použijeme nějaké hnojivo nebo nepoužijeme. Vloni jsme výsledky viděli u pšenice, výnosy jsme měli porovnatelné, dokonce lepší. U pšenice, které se nedotkly od podzimu 2020 herbicidy, jsme měli výnos 7,3 tuny z hektaru. V letošním roce neplánujeme kupovat žádné hnojivo.*

Celý rozhovor naleznete v Zemědělci č. 4.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *