Modernizují rostlinnou i živočišnou výrobu

Zemědělský podnik Agra Řisuty s. r. o., který hospodaří v suché oblasti Kladenska a Rakovnicka, vznikl v roce 1994 z někdejšího JZD Rozvoj Řisuty. Při založení firmy hospodařili na zhruba 1200 hektarech. V průběhu let se výměra polí měnila až na současných přibližně dva a půl tisíce hektarů zemědělské půdy, z toho 150 hektarů luk. Z celkové plochy mají zhruba tisíc hektarů pozemků vlastních.

Většina pěstební plochy se vyžívá pro produkci kvalitního potravinářského a krmivářského obilí, olejnin, luskovin a jetelovin. Část produkce se přímo v podniku zpracovává pro krmení hospodářských zvířat. Další část je určena pro osivářské účely. Díky dlouhodobě dobré agrotechnické péči o obhospodařované pozemky v porovnání s okolními podniky většinou dosahují výrazně nadprůměrných výnosů u všech pěstovaných plodin.

Promyšlená péče o půdu

V rostlinné výrobě se klade důraz na promyšlenou péči o půdu opírající se o nejnovější vědecké poznatky i historickou zkušenost. Již od konce devadesátých let minulého století při zpracování půdy a předseťové přípravě využívají minimalizační půdoochranné technologie, které mají za cíl zabránit větrné i vodní erozi, omezit utužení půdy a šetrněji nakládají s půdní vláhou.

Z důvodu hospodaření v jednom z nejsušších regionů ČR je správná práce s půdní vláhou a snaha o minimalizaci ztrát vody při pěstování rostlin zcela zásadní. Pro udržení půdní úrodnosti také hraje stěžejní roli vyrovnaná bilance živin. Pravidelně proto nad rámec běžné agrotechniky investují do zásobního hnojení fosforečnými hnojivy a vápnění.

Dalším aspektem ovlivňujícím stav půdy je obsah organické hmoty, který kromě úrodnosti přímo určuje například i její schopnost zadržovat vodu. Díky silné živočišné výrobě a s ní související produkci statkových hnojiv mohou každoročně aplikovat kvalitní hnůj na čtyři až šest stovek hektarů orné půdy. Obsah organické hmoty v ornici tak udržují na vysoké úrovni.

I v letošním roce na polích zemědělského podniku v jarním období panovalo sucho. V letních měsících ale naopak spadlo nadměrné množství vláhy, což se negativně odrazilo na stavu porostů pěstovaných plodin a následně i na výši výnosů a kvalitě produkce. Deště také komplikovaly zakládání porostů řepky. Po mokrém létu následoval suchý podzim, kdy skoro vůbec nepršelo, a tak zase půda vyschla.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *