Hledání úspor v pěstitelské technologii ozimé řepky

Doba maximalizace výnosu řepky na základě vysoké intenzifikace pěstování je pravděpodobně na vrcholu, možná i za vrcholem. A to jednak z důvodu neustálých restrikcí účinných látek, ale také vlivem aktuálního zvyšování cen jednotlivých vstupů. Nejmarkantnější vzestup se týká hlavně minerálních hnojiv, kde došlo k meziročnímu navýšení cen až o 300 %. Nicméně vzestup cen se týká všech vstupů řádově v jednotkách, spíše však desítkách procent. Informuje o tom v článku v časopise Úroda (3/2022) Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze s kolektivem autorů.

Zásadní vliv na tento jev má podle autorů článku samozřejmě trh s energiemi, kde k nějakému rychlému obratu, především z hlediska plnění tzv. Zelené dohody, patrně jen tak nedojde. Každopádně zachování pěstování řepky jako tržní plodiny je pro celou řadu zemědělských podniků strategickou záležitostí a hledání úspor v pěstitelské technologii se stává nutností. V rámci spolupráce mezi Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a společností KWS OSIVA s. r. o. byly založeny pokusy se dvěma různými technologiemi (intenzivní a úsporná) na dvou odrůdách (nastupující hybrid Feliciano KWS a zavedený hybrid Umberto KWS), kde je cílem hledání úspor v pěstitelské technologii ozimé řepky. Pěstitelské technologie se liší v dávce a formě dusíku aplikovaných průmyslových hnojiv, dále v použití listových hnojiv, regulátorů a fungicidů během vegetace. Jako pokusná lokalita byla zvolena Výzkumná stanice FAPPZ ČZU v Červeném Újezdě, která hospodaří na úrodných hnědozemích.

Na základě jednoletých výsledků mohou autoři článku konstatovat, že v intenzivní technologii pěstování lze dosáhnout lepšího zdravotního stavu, vyšší HTS a výnosu semen, ale klesá olejnatost. Naproti tomu v úsporné technologii je horší zdravotní stav a nižší HTS, ale dosahuje se vyšší olejnatosti.

Hybrid Umberto KWS je vhodnější pro intenzivní technologii, kde dosáhl o 0,37 t/ha vyššího výnosu. U hybridu Feliciano KWS bylo dosaženo rozdílu pouhých 0,01 t/ha mezi oběma technologiemi. Tedy se jedná o odrůdu vhodnější do úsporných technologií.

Zcela podstatným faktem je však ekonomické zhodnocení jednotlivých technologií, kde vícenáklady u intenzivní technologie se ekonomicky ve výnosu nevrátí. V aktuálním trendu stoupajících cen jednotlivých vstupů je jednoznačný předpoklad k nadále se rozevírajícím nůžkám mezi intenzivními a úspornými technologiemi pěstování ozimé řepky. Nelze však jednoznačně stanovit striktní pěstební technologii. Řada vstupů se musí odvíjet od vývoje povětrnostních vlivů, půdních podmínek, agrotechniky a mnoha dalších faktorů. Je však více než jasné, že každý vstup musí mít své opodstatnění, a to dnes platí (hlavně stojí) více než dříve, dodávají autoři v závěru.

Podrobné informace přináší článek zařazený v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2022), který připravili Ing. David Bečka, Ph.D., a Ing. Lucie Bečková, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze a Ing. Jiří Šimka ze společnosti KWS Osiva s. r. o.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *