Černá zvěř jako škůdce v porostech kukuřice a čiroku

Podle celorepublikového vývoje stavů zvěře patří prase divoké mezi druhy, které stále způsobují největší škody na zemědělských plodinách a trvalých travních porostech. Ale i přes to hovoříme o škodách lokálních, postihujících jednotlivé oblasti, než o problematice, která plošně poškozuje naše zemědělství.

Tématem se v Úrodě č. 12/2021 zabývají Ing. Jan Štrobach, Ph.D., a doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomínají, že jak škodám předcházet, zabránit a jak se se škodami působenými především černou zvěří vypořádat závisí především na zdravém přístupu ke zvěři. Dále na hospodaření v krajině a na mezilidských vztazích panujících mezi uživatelem honitby a uživatelem honebních pozemků, tedy zemědělcem.

Prase divoké patří mezi sudokopytníky a je naším jediným zástupcem čeledi prasatovití (Suidae). Na území České republiky bylo prase divoké velice rozšířenou zvěří. Ve středověku patřilo mezi oblíbenou lovnou zvěř šlechty. Ale až v dobách rakousko-uherské monarchie byla divoká prasata téměř vyhubena kvůli škodám, které páchala na polních plodinách. Uvádí se, že poslední kus černé zvěře ve volnosti v Čechách padl na Hluboké r. 1801. Ještě v knize od prof. J. Komárka: Myslivost v Českých zemích z r. 1945 se dočítáme, že sice v r. 1935 bylo v Českých zemích uloveno 442 kusů černé zvěře, ale pouze 22 kusů bylo uloveno ve volné přírodě, a to se ještě jednalo o zvěř přicházející do Čech ze Slovenska, Bavorska nebo o zvěř uniklou z obor. Dlouhou dobu byla černá zvěř díky šlechtě chována pouze v oborách a ke zvratu došlo až během druhé světové války, při které byly poničeny oborní ploty a černá zvěř uniká do volnosti. Přibližně od roku 1950 počet divokých prasat v Česku rapidně vzrůstá.

V současné době patří prase divoké z hlediska škod i mysliveckého hospodaření mezi nejvýznamnější druhy. V  r. 2017 bylo dosaženo historicky největšího odstřelu, kdy bylo uloveno 229 182 kusů divokých prasat.

Prase divoké je typický všežravec. Poškození polních plodin bývá způsobeno žírem, rozválením, rozrytím a rozšlapáním. Hluboké buchtování prasaty může bránit i obhospodařování zemědělskou mechanizací. Škody na polních plodinách vznikají i přes to, že plodiny nejsou potravně atraktivní. Poskytuje-li plodina kryt, prase divoké dokáže zničit porosty i pouhým rozválením a tvorbou zálehů.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *